Historie obce

 
 


 		  
ŠKOLA V KONĚTOPECH (HISTORIE)
Povinná školní docházka v Čechách byla zavedena za vlády císařovny Marie Terezie v roce 1774. Na venkově a v menších městech se zakládaly tzv. elementární školy zvané také triviální. Kde byla fara, tam byla škola farní, kde fara nebyla, jednalo se o školu filiální, jako tomu bylo v Konětopech.
 
Škola v Konětopech byla založena roku 1817. Předtím navštěvovaly děti farní školu v Kostelním Hlavně, kam byly od roku 1780 Konětopy přifařeny. V Kostelním Hlavně byla škola založena podle popisu Pražské diecéze již mezi rokem 1344 až 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Prvním učitelem ve škole v Konětopech v roce 1817 byl Václav Vrabec, druhým učitelem byl Josef Vokále, který tu setrval 42 roků.

V roce 1823 dali zdejší zastupitelé obce poslavit na náklady brandýského panství novou školní budovu. Původně to byla škola jednotřídní, která byla v roce 1902 rozšířena o druhou třídu.
V roce 1920 byla o hlavních prázdninách provedena oprava 1. třídy a úprava bytu řídícího učitele. V tomto školním roce 1920-1921 bylo v Konětopech školou povinných 67 dětí, z toho 31 chlapců a 36 děvčat. Z nich navštěvovalo jinou školu 16 dětí. Učitelé se velice často měnili, odcházeli a od roku 1925 se spojily třídy do jedné a vyučoval řídící Karel Komeda.

V letech 1919 až 1923 působil na konětopské škole učitel Jan Kasal, spoluzakladatel, aktivní člen a později i starosta Sokola v Konětopech. V roce 1923 byl přeložen do pohraničí, odkud se po obsazení pohraničí Němci vrátil na určitou dobu zpět do Konětop. Později byl za svou vlasteneckou a protifašistickou činnost uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi a tam byl také popraven.

V roce 1931 sice byla podána žádost o otevření druhé třídy ve zdejší škole, avšak byla zamítnuta pro malý počet žáků. V tomto roce bylo v Konětopech 55 dětí školou povinných, ale školu naštěvovalo 45 žáků.

Od roku 1942 byla ustanovena na zdejší školu jako řídící učitelka Božena Vávrovská ze Dřís, která se netajila svými sympatiemi k Němcům a tím se stala pro místní občany nebezpečnou. Jelikož měly rodiny německých Besarábců dosti dětí, byla z příkazu upravena jedna učebna a čekalo se na otevření německé třídy. Ačkoli bylo pro otevření vše připraveno, k zahájení výuky nedošlo.

Po válce, od 1.září 1945 chodily děti z Konětop do školy do Staré Boleslavi, vzhledem k vypálení obce v květnu 1945. Žáci byli ubytováni v lázeňském domě v Houštce. Škola v Konětopech byla otevřena až po roce. Avšak učitelé se velmi často střídali.

Od 1. září 1948 nastoupila na školu manželská učitelská dvojice Josef a Anna Jakoubkovi, kteří tu působili až do roku 1954, kdy odešli na školu do Staré Boleslavi..
Od 1. září 1954 sem nastoupila Marie Čížková, protože počet dětí v obci klesal, hrozilo stále uzavření školy pro nedostatek žáků.
Od 1. září 1961 nastupuje nová ředitelka Jaroslava Vernerová, která tu působila až do roku 1965, kdy byla škola v Konětopech k 30. červnu pro nedostatek žáků pro 148 letech definitivně zrušena.